Ale tedˇ bych o ní chtěla něco říct.
Byli jsme celý týden u babičky,o kterou se skvostně starala až do její poslední vteřinky.
Byla jí na blízku a pomáhala jí.
Povídala si s ní a držela jí za ruku,když se bála.
Když jsme večer usínali ležela jsem vedle mamky,byla jsem k ní přitulená a držela jsem jí za ruku.
Bylo mi hrozně krásně.
A když jsem tak nad tím přemýšlela,dospěla jsem k názoru,že je pro mě nejduležitější člověk na světě(samozřejmě nepočítám tátu).
Jen si to vezmětě.
Kolikrát mi četla když jsem byla malá a bála jsem se že ve skříni je strašidlo.
Kolikrát mě vzala za ruku když byla bouřka a na postel dopadala fialová světla.
Kolikrát mě pohladila a řekla že mě má ráda.
Kolikrát mi koupila dáreček aby mi udělala radost.
Kolikrát?
Tisíckrát,možná i víckrát.
Už hodněkrát jsme se u kdečeho nasmáli.
Obdivuju jí.
A jednou bych chtěla být jako ona.
To ona je dobrá máma.
Ta,která vás k sobě přitulí když je třeba a ta,která vám dá pohlavek když si to zasloužíte.
Mohla bych žít bez mámy.
Ale nemohla bych žít bez svojí mámy.
Protože jedině ona je pro mě tou nejlepší mámou na světě.
MTR mamko :-*
(a jako příští záznam bude něco o mém tátovi)
